Po stopách J. R. Ořovského

historický příběh

Josef Rössler-Ořovský

Josef Rössler se narodil v druhé polovině 19.století, kdy do Čech vtrhl v plné síle sport z ostrovní Anglie. V počátku byl šířen na křídlech tělovýchovné organizace Sokol, která však záhy sport opustila a věnovala se úspěšně pouze tělocviku s cílem zvýšit národní zdatnost a tím i národní sebevědomí. Šíření a propagace sportu spočívala především na bedrech nadšenců. Jedním z významných nadšenců byl i Josef Rössler. Nejlépe ho charakterizoval předseda ČOV Josef Gruss, když Rössler v roce 1933 zemřel:

„……. Soustředil v sobě energii několika osob či celého aparátu spolkového. Je nepochopitelno, kde pro vše to, co vykonal, našel čas. V celém sportovním žití Rosslera - Ořovského stojí v popředí láska. Rössler má rád sport, miluje mládí a zbožňuje přírodu………“

Rössler se narodil v rodině zámožného obchodníka drogistickým zbožím ve středu Prahy. Hmotné zajištění vyplývající z rodinného majetku mu poskytovalo dostatek prostředků pro jeho sportovní záliby v mladém věku a později značnou míru nezávislosti. Protože studenti c.a k. škol měly sportování zakázáno, přidal ke svému jménu krycí pseudonym Ořovský, neboť Ross znamená v němčině oř. Již v chlapeckém věku se projevují sklony, které se později příznivě rozvíjejí po celý jeho plodný život. Je to touha spolčovat se, nadšení a zápal pro všechny druhy sportu a organizační schopnosti. S rozvojem jeho osobnosti k tomu přistupují diplomatický talent při vyjednávání, cílevědomost a národní hrdost v prosazování Čech na poli mezinárodním.

Ve dvanácti Rössler spolu s kamarády z reálného gymnasia zakládají bruslařský kroužek s hrdým názvem: „Bruslařský klub“. Sepisují a schvalují stanovy, nosí bílé čapky s bruslí a s názvem „Bruslařský klub“. Láska k bruslím a závodění vedla Rössler k pravidelnému tréninku a hledání tréninkových partnerů i mezi soupeři. Jakmile skončí bruslařská sezóna, začíná s kamarády trénovat běh v zahradě Kanálce. Pořádají 13.března 1887 atletické závody. ( jeden z prvních) V létě se již věnuje jízdě na „maňásku“, kterou nazývá v deníku canoening. Podniká dlouhé vyjížďky do Chuchle i dál. Vstupuje do veslařského klubu „Blesk“ a pravidelně trénuje (i v den maturity) a úspěšně závodí.

V roce 1887 objednává z Norska brusle i dva páry lyží. Po jejich dodávce okamžitě s bratrem zkoušejí „prkýnka“ na dvoře rodinného domu za pozornosti členů rodiny. V nočních hodinách, aby nebudili rozruch, se spouštějí na lyžích od zbořené „Koňské brány“ zasněženým „Václavákem“. Lyžařský sport se rodí ve středu Prahy a Rössler se obětavě pouští do lyžařské osvěty. Následují výlety do okolí Prahy, později výlety do Krkonoš a závody v běhu v pražské „Stromovce“. Teprve za tři roky poté objednává hrabě Harrach první zkušební lyže (jeden pár) pro své lesníky. K jejich většímu rozšíření dochází v Krkonoších až po roce 1892.

Jeho nadšení neutuchá a v roce 1893 zakládá I. Český lawn tenis klub, upravuje kurt a spí v provizorní boudě. Tím jeho aktivita nekončí a ještě téhož roku zakládá „Český Yacht klub“, kterému zakupuje plachetnici a zřizuje plovoucí klubovnu.

Hvězda jeho schopností plně září na poli mezinárodním. Mluví několika jazyky, umí být razantní, cílevědomý a vede si diplomaticky až vychytrale. Má vždy připraveny pádné argumenty.

Začátek 20. století byl ve znamení bojů za svébytnost Čechů na poli sportovním. Rakouští byrokraté pochopili význam sportu a zástupci Rakouska při každé příležitosti protestují proti samostatnému startu Čechů, či českému zástupci v mezinárodních svazech a MOV. Své protesty opírali o státoprávní dualistické uspořádání Rakouska – Uherska. Zásluhou Rösslera a Gutha měli Češi dobré postavení v MOV a dalších mezinárodních svazech, které se nedařilo podkopat ani Ottu Windischgratzovi , rakouskému zástupci v MOV, spřízněnému s císařskou rodinou.

Patrně nejvíce byl boj za svébytnost ČOV a startů Čechů vyhrocen před OH ve Stockholmu v roce 1912. Rössler se chápe jako vždy iniciativy, odcestuje do Stockholmu sondovat stanovisko Švédů. Přes protesty a hrozby neúčasti Rakušanů zůstává organizační výbor uctivý a zásadový. Odpovídá zdvořile a nekompromisně: „Češi startovali na minulých hrách, není příčiny, abychom je odmítli“. Rozhodující kolo je vyhráno. Rössler jako vedoucí české olympijské výpravy ještě jedná s legačním radou rakouského velvyslanectví hrabětem Kolowratem. Kolowrat je Čech, přeje Čechům, ale zároveň je rakouským úředníkem. Rössler argumentuje přesvědčivě, odzbrojuje hraběte krok za krokem. Češi pochodují v úvodním ceremoniálu pod vlajkou s českým lvem a nápisem „Autriche-Tcheques“

Historie lyžování v českých zemích

Lyžařské závody z roku 1902 v Jilemnici před hospodou Na Kozinci

Počátky lyžování v českých zemích nám jsou, na rozdíl od Skandinávie, dobře známy z písemných pramenů. Roku 1887 zakládá Josef Rössler-Ořovský první lyžařský kroužek při bruslařském spolku v Praze (pozdější Český Ski klub). J. R. Ořovský je velkou postavou českých a československých sportovních počátků. Nejenže má „na svědomí“ první dva páry ski, jak čeština nazývala lyže ještě za první republiky, ale i první kajak, klubový sport importovaný z Anglie (fotbal, tenis) a jachting. J. R. Ořovský byl také dlouholetým funkcionářem Českého olympijského výboru. Další lyže nechal nezávisle na Ořovském přivést pro své dělníky v Krkonoších hrabě Jan Harrach. Podle těchto lyží začali místní řemeslníci vyrábět další páry.

O těchto pokusech Krkonošských se dověděl J. R. Ořovský roku 1893 a od těch dob se datuje i jeho přátelství s další významnou osobou českého lyžování, s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem. Tyto dvě osobnosti českého lyžování spolu s Josefem Alešem, zvaným „Lyžec“, neúnavně propagovali lyžařskou turistiku. Tito průkopníci odstartovali zakládání lyžařských spolků a pořádání závodů v Krkonoších, ale i na Šumavě, v Jeseníkách a do Krušných hor se vydávali němečtí lyžaři z Lipska a Drážďan – 1893 Český krkonošský spolek Ski Jilemnice, 1903 Český Ski klub Vysoké nad Jizerou a Svaz lyžařů v Království Českém, což byl první lyžařský svaz na světě. První závody se pořádaly roku 1893 v Jilemnici a od roku 1896 i mistrovství království Českého. Československo stálo i při zrodu FIS (Féddération de Ski International) roku 1924.

Prvními lyžařskými instruktory v Českých Zemích byli cizinci – Chorvat Franjo Bučar, který studoval v Oslo, Fin Estlander a Nor Hagbarth Stefens. Od instruktorů se odvíjela i používaná škola – norská. Na Slovensku bylo lyžování podstatně méně rozšířené, ale díky doktoru Michalu Guhrovi se dostala nová lilienfieldská škola Matiase Zdarského do Tater dříve než do Čech. Ten, poté co přišel na nevýhodnost norských lyží (vlastnil pár lyží dlouhý 235cm) pro strmé svahy, nechal přivézt lyže z Alp od M. Zdarského spolu s vylepšeným vázáním a Knihu o lyžování. Po světové válce se vyvíjelo české a slovenské lyžování společně. Technika lyžování byla přejímána z alpských škol, se kterými české držely krok. Dokonce si dovolím tvrdit, že v šedesátých letech Vladimír Čepelák, svou kročnou technikou a propagací využití běžeckých lyží v základním lyžařském výcviku, alpské školy předběhl. Od sedmdesátých let se vyvíjí Česká škola lyžování, která je jedna z nejlepších a podle práce E. Rejfířové je k roku 2001 nejvhodnější pro výuku na carvingových lyžích

Sport v Království Českém - přelom 19. a 20.st.- Josef Rössler-Ořovský (29. června 1869 – 17. ledna 1933)

Sportovec a funkcionář- 1881 -Bruslařský klub

1887 jedny z prvních atletických závodů.

1887 z Norska brusle a dva páry lyží

1887 založil ski-klub -první lyžařský klub v Evropě mimo území Skandinávie.

1893 založil I. Český lawn tennis club a Český yacht klub.

1896 řídil první derby Sparta–Slavia (přeložil první fotbalová pravidla)

1896 -1897 s dr. Jiřím Guthem založení České amatérské atletické unie (ČAAU)

1899- založili poprvé Český olympijský výbor. Zpočátku příliš

1900 podruhé ČOV - zajistil samostatnou českou výpravu na několika olympijských hrách i v období před vznikem Československé republiky.

1903 - Svaz lyžařů Království českého (první lyžařský svaz na světě) 1906 - Česká lawn-tenisová asociace

1908 - Český svaz hokejový

1910 Ústřední svaz těžké atletiky

1913 Český svaz šermířský

založil v Praze první český oddíl VS (základ českého vodního skautingu)

1908 až 1912- kanadských „canoes“ (základ vodní turistiky)

1913- Svaz kanoistů království Českého.

1908 - Česká sportovní rada (protiváhou ČOV - později splynuly)