Toulka po stopách Matyáše Žďárského

historický příběh

Matyáš Žďárský

Narodil se 25. února 1856 Kožichovice.

Byl jedním ze zakladatelů alpského lyžování, a vedle toho též malířem a sochařem.

Středního vzdělání dosáhl roku 1874 v Jihlavě. V Brně studoval na učitele na německém učitelském ústavu. Po dokončení studia v roce 1878 odešel za svým bratrem do Vídně učit, nejprve jako podučitel. Od roku 1881 působil jako učitel v Elsenreithu, pak ve Steinu. Zajímal se i o ekologii a malířství. Vědomosti získával na německy mluvících vysokých školách (Mnichov, Curych). Roku 1889 se zakoupil v obci Marktl na Lilienfeldsku (horský statek Habernreith).

V čase, kdy se lyže rozšířily ze Skandinávie do střední Evropy, avšak ukázalo se, že nejsou vhodné do alpských poměrů, vyvinul nový druh vázání; jeho vázání umožnilo pohyb paty nahoru a jízdu v obloucích s krátkým poloměrem (snazší zatáčení). Jako vzděláním učitel se stal pravděpodobně prvním rakouským lyžařským instruktorem. Pro lyže horlil nejen pro jejich sportovní využití, ale i pro jejich využití pro překonávání vysokého sněhu, v alpských poměrech neopominutelného činitele ztěžujícího dopravu. Za tím účelem roku 1896 sepsal první učebnici alpského lyžování na světě doplněnou o více než čtyři desítky fotografií a pořádal výukové kurzy, a to i pro vojsko. Zorganizoval též první závod ve sjezdu (1901) a o čtyři roky později i ve slalomu na dvoukilometrové trati s 85 brankami.

Matyáše Žďárského provázely zdravotní problémy: neviděl na levé oko a v roce 1916 se zranil, když se účastnil lavinové záchranné operace. Přestože si následky tohoto úrazu nesl po zbytek života, dokázal se takřka k samému sklonku svého života dál stavět na lyže a lyžovat.

Matyáš Žďárský zemřel Sankt Pöltenu, do něhož se přestěhoval, když už nebyl schopen se sám o sebe postarat. Některá města na jeho počest pojmenovala svou ulici (Třebíč, Lilienfeld). Obce s ještě těsnějším vztahem k němu zřídila i památník nebo muzeum (pamětní síň vlastivědného muzea v Lilienfeldu, pamětní deska v Kožichovicích).